Pavel Renčín

Zkusil jste se někdy nějakému představit?

Cestoval jsem dlouho a hledal jsem to správné místo k žití, prošel jsem mnoho domů, zažil hodně. Jednou, když jsem náhodou vlezl do koupelny a díval se na milující se pár, mě chtěli zabít! No, vážně. Co je na tom špatného? Mě se to líbilo a jim taky. Nebo jednou v kuchyni, kde jsem jenom sháněl jídlo. On po mě hodil botou! No co to je? Vy lidi, jste pěkně nesnášenliví, já s vám chci žít v míru, ale vy mě pořád vyháníte.
Když jsem byl ještě malej, tak to bylo o něco lepší. Sice jste mě neviděli rádi, ale málokdy jste si mě všimli. Bylo nás víc, mohli jsme se líp krýt. To byly časy… i když je fakt, že jídla sice bylo víc, ale bylo hnusný a to jsem se později dozvěděl, že to byly vaše zbytky. Vy jste to jedli? A to se nazýváte nejvyspělejším druhem? 
V minulosti jsem cestoval hodně. Můj druh, řekněme si to upřímně, není zrovna rozumově nadanej (já jsme výjimka) a tak jsem hledal nějaký byt, kde bych se mohl rozvíjet, vzdělávat a kde by mě neustále nechtěl někdo zabít. Ale tohle, tohle je nejlepší byt, co jsem našel. Vypadá hezky, je tu vybraná společnost, spousta jídla. A ty ženský, samý studentky, no prostě radost pohledět. To bývalý byty nic moc. Na pěknou ženskou jsem se musel jít podívat, až o patro níž. Nebo jídlo, bylo o ničem. Psí suchary, co to je? To už radši ten kanibalismus. Jo, „moje“ maso je dobrý, ale jenom v nejnutnějším případě. Nejsem žádnej nekulturní barbar, což je vůbec zajímavý spojení, protože za barbary se původně označovali lidé, kteří neuměli řecky. A to neřeším fakt, že pojem „barbar“ převzali Římané a v jejich podání mohli být barbaři vzdělaní a kulturní lidé. Kde jsem na tom byl? Ty studentky ví spoustu věcí a jedna studuje historii a když se učila, tak mluvila nahlas a já kupodivu lidské řeči rozumím. Ale je to divný, nemyslím to, že rozumím, ale vaše řeč. Tak nedokonalá a tak složitá, navíc se prý v různých částech světa, to je taky zvláštní pojem, prej, že za domem je spousta domů, lidí a dalších věcí. Ne že bych nevěřil, vy lidi jste docela chytří a navíc jste mnohem větší než já, ale stejně… Teď jsem se trošku posunul, takže zpět. V různých částech světa se mluví různým jazykem, který se od sebe různí, jak se domlouváte? Jo, jistě, máte překladatele a každej se učí víc jazyků, ale máte to hrozně složitý. Navíc je jazyk zdlouhavej a nepříliš účinnej způsob komunikace. S tím asi nic neuděláte, ale rozhodně to stojí za zmínku.
Zase jsem odbočil, takže se přesunu k tomu, co vám chci říct. Stalo se to docela nedávno. Procházel jsem zdmi z obýváku do kuchyně a šel si pro jídlo. Všechno bylo v pořádku, jídlo jsem našel a pak jsem uslyšel hudbu. Ve vašich stylech se moc nevyznám, ale znělo to docela dobře, tak jsem šel do pokoje, si to poslechnout. Vešel jsem a nejenom, že hudba byla dobrá. Nahá žena oblíkající si podprsenku, kalhotky a punčochy je úchvatnej pohled vždy. Neříkejte, že jsem prase, tohle je normální, možná ne doslova, když se mně líbí ženský, ale je normální být vzrušenej. Tak to přiznejte! 
Chvílí to byla skvělá chvíle, ale poté, co si mě všiml chlap sedící na křesle, už to bylo horší. „Hele, podívej na to“ ukázal na mě, „vždyť jsi ho úplně omámila.“ Jak blízko byl pravdě. „Ježíši, fuj, zabij ho.“ Cože? Mě? Zabít? Proč? „Ten je odpornej.“
V tu chvíli muž vstal a papučí ho rozmáčkl.
Hm, šváb voyeur. Usmál se té myšlence…

Jste dokonalejší než šváb. Zkusil jste se někdy nějakému představit?