Volání albatrosa je povídkou o tříčlenné skupince dobrodruhů - nájemných vrahů. Skřet, elf a člověk. Jejich úkolem je zabíjet lidi, které jim určili elfí věštci. Cíle se různí – od bohatého a mocného šlechtice až po nezajímavého vesničana. Jaký to má důvod? Jak dopadne jejich poslední akce?
Myšlenka i pointa povídky mi připadaly velmi nosné, ale pravděpodobně se mi pointu nepodařilo srozumitelně podat. Podle názoru některých byla pochopitelná až při druhém přečtení. Posuďte sami...
Povídka vyšla v Drakobijcích IV.
Zabíjíte dříve, než myslíte, hlupáci! křičí něco uvnitř Sedmilháře. Je unavený. Příliš unavený, aby vyslovoval zbytečné věci nahlas. Marnost nad marnost – každému je putna, co se děje v Rybářské čtvrti.
„Kolik času jsme ztratili?“ ptá se Mawni, ale nikdo neodpovídá.
„Ne víc než pět minut, měníme plán?“ zachraptí nakonec Sedmilhář.
„Těla nechte ležet. Pokračujeme.“
Sedmilhář ví, že elfa by ani nenapadlo mrtvé pohřbít. Kalkuluje s časovou ztrátou, kterou by stálo zatáhnout mrtvoly za skupinku keřů.
Po skřetově ošklivé mordě se koulí slzy a zároveň se třese vztekem.
Sedmilhář sám sebe překvapí, když ho poplácá po širokých zádech.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| recenze Fantasy Planet 12_2002.pdf | 54.78 KB |
Komentáře
Nevěřil bych, téma
Nevěřil bych, téma míšené "nelidské" družiny vrahů proti ošklivým lidem lze napsat tak dobře. A Sedmilhář hrající si s mraky je hezká osůbka, závidím ti, že ji umíš črtnout jen několika řádky.
Sedmilhář
Sedmilhář jako postava mi přišel zajímavý, možná už proto, že na mě s odstupem působí, jako někdo pravdivý, kdo kráčí v labyrintu lží... To jméno je vlastně plné ironie. .-)
Přemýšlím nad zmíněnou
Přemýšlím nad zmíněnou iroií, asi ti nerozumím.
Sedmilhář
Já to vidím tak, že ten Sedmilhář je de-facto v povídce zástupcem lidskosti, "pravdy a lásky". A akce Věštírny a Sedmilhářových parťáků jsou vlastně lží, snažící ze zvrátit vývoj. Z tohoto pohledu jsem to myslel, když jsem mluvil o určité ironii pojmenování té postavy...
Mám takový matný pocit,
Mám takový matný pocit, že jsem na to jméno někde narazil, někdy v dětství, v nějaké pohádce nebo tak. Podařilo se ti u mne klepnout takovou tu strunu v podvědomí.
:-)
tak to je zajímavé. Taky mám pocit, že jsem nějakého Sedmilháře už v dětství potkal. Mám to zasuté v mysli a teď si marně hlavu lámu, odkud se jméno vzalo. Jinak "sedmilhář" je archaismus, který z řeči téměř vymizel. Škoda. Krásné slovo.
Řeknu vám, kde jste mohli slyšet slovo Sedmilhář
Jan Drda vydal roku 1943 velmi zajímavou knížku Putování Petra Sedmilháře, která vypráví o bláznivém tulákovi, který se toulá krajinou někde na Příbramsku, ale v duchu je velitelem rejtarů a svádí hrdinské bitvy s tureckými busurmany. Jeho smyšlená dobrodružství jsou pro něj skutečnější než realita. Navíc je pronásledován zlověstným černým Ptákem Posměvákem. Je to skoro fantasy...
Sedmilháři býval také před dávnými lety za časů komunismu pořad v televizi, kde pár osobností vyprávělo různé bizarní a komické historky.
Máš přehled, Otomare.
Máš přehled, Otomare. Znáš Drdovo Zlaté kapradí natočené Weisem?
Jó, zlaté kapradí...
Ten film samozřejmě znám, dokonce jsem jako dítě okukoval, když se některé scény natáčely poblíž mého rodného městečka na hradě Točníku a po okolních kopcích. Je to trošku psychoanalyticky pojatá pohádka v takovém tom stylu tehdejší "nové filmové vlny".
Jinak samozřejmě lidový výraz Sedmilhář znamenal něco jako "baron Prášil", tedy člověk, který se tváří, že vypráví historky ze svého života, ale přitom si bohapustě vymýšlí. Čili takový "mystifikátor". Což je v podstatě každý spisovatel.