Zaprodal duši svou
vratké lávce nebeské,
co pojí mysl tmou,
do morku kostí promrzlou,
se člunem boha Re.
V záři slunce koupat se chtěl,
ve vodách chladných se utápěl.
Pro ten pocit z poznání
byl hluch k pravému mámení.
Na život v srdci zapomněl.
Tak co milý čtenáři,
když došel jsi až sem.
Slyšíš hlas té krásné víly,
co splnit chce tvůj sen?
Komentáře
To je pěkné,
harmonické a milé.
Jen si oprav: zapomněl a došel jsi.
Díky. :-)
Díky. :-)