Pavel Renčín

Tahle povídka je i není Conanovka. Abyste tomu rozuměli, Howard byl jednou z prvních fantasy, které jsem kdy četl. Dodnes mám založené staré sešity od Poutníku s nádhernými ilustracemi Káji Saudka. Jako teenager jsem tohle čtení zbožňoval! Když mě Michal Bronec oslovil, jestli bych pro něj nechtěl napsat Conana, nemohl jsem odmítnout. Mé pojetí Conana je trochu rozdílné, chybí mi ta pravá howardovská čistota a přímočarost. Inu, zkusil jsem si to. Román neplánuji :-)

Povídka vyšla ve sborníku conanovských povídek českých autorů Conan v bludišti zrcadel.

Ukázka

Nic se nedělo. Noc poklidně zpívala jednotvárnou píseň cvrčků, kvákání žab a občasného zahoukání sýčka. Pak se rozpoutalo peklo. Světlo jedné z pochodní vylétlo proti hvězdné obloze a potom dopadlo na látku stanu, který se ihned vznítil. Conan s výkřikem vzteku vyrazil ven. Proskočil stanovým otvorem a v letu odrazil mečem sekeru, která náhle zasvištěla v bočním výpadu, až se zajiskřilo. Po doskoku se bleskově sehnul a plynule přešel do kotoulu, aby jen o vlásek unikl výpadu další těžké sekery, třímané překvapeným Shemitou. Ještě, než se barbar úplně narovnal, jeho ruka s mečem prudce vystřelila vzad v úsporném bodnutí. Hrot zbraně s hlasitým zaskřípěním prorazil stříbrný plát a vnořil se do hrudi černobradého žoldáka, z jehož chroptících úst se vyvalil gejzír krve. Conan se hbitě přitáhl k tělu probodnutého a skryl se za ním před dalším výpadem jeho druha. Potom prudce vytrhl meč a mrštil bezvládné tělo na dorážejícího Shemitu.

Recenze