Pavel Renčín

už nějaký čas vím. Hraje v něm mimo jiné Lucka Vondráčková a dokonce by se to měla snad částečně odehrávat i v podzemí... Netuším, jestli inspirace pochází z Labyrintu na těchto stránkách. Spíš bych řekl, že jde o shodu náhod... ale pořádnou :) Zlatý křížek je ale veselé překvapení...

ale možná je to jenom tím, že si těhle věcí, které se běžně dějí, víc všímám.

ta jeho mnohostrannost vypadá až příliš "podnikatelsky". Ale jak jsem koukal na jeho stránky, nemá špatné nápady, jeho historické fejetony mi připadaly zajímavé a ukázka z románu "o sgrafiťácích" celkem "stylová", takže psát umí. Film jsem od něj žádný neviděl - pokud vím, tak dokončil film Gympl. Jaké to bylo nemám tušení. Neviděl jste to někdo? Nějaký velký ohlas jsem v médiích nezaznamenal. Spíš mě fascinuje, jak zcela neznámý a dokonce ani školou neprošlý (což samozřejmě není rozhodující) režisér dokáže sehnat peníze na svůj projekt a do rolí dokonce obsadit herce se zvučnými jmény. A jak říkám, poté, co jsem nedávno viděl (sice od jiného autora) rádoby dobrodružný film Maharal a pár dalších kousků s náznakem tajemna a fantasy, tak jenom trnu, jaká další paskvil může vzniknout. Vtip je v tom, že naši filmaři se fantastikou a hororovou atmosférou zabývají, protože tuší, že je divácky lákavá, ale nedovedou to pojmout vážně, pořád si z toho někde v pozadí dělají legraci. A to je asi ten hlavní problém.

a ještě bych dodal, že ono je něco jiného humor, vycházející tak nějak z nitra věci (např. kameňácké hlášky hrdiny, potrhlá postava hrdinova přítele atd.), a něco jiného je takové to skryté pomrkávání režiséra na diváka ve smyslu "víte, je to jen taková blbůstka, já tomu moc nevěřím, ale diváci to žádají, tak to holt dělám". Například Indiana Jones jde mnohdy těsně po hranici parodie, ale ctí žánr. Kdežto naši režiséři prostě neznají pravidla žánru. (viz. televizní seriál Černá sanitka, na kterém nejlepší byla ta znělka!) Například takový pokus o horor rozpatlají drobnokresebným realismem do té míry, že si nejste jisti, jestli nekoukáte na padesátý šestý díl Ordinace v Růžové zahradě. To, co vás jako diváka mělo přimrazit k židli, se nakonec v drobných postřezích "ze života" a různých srandičkách úplně vytratí. A stejné je to v pátracích dobrodružstvích, kde, jak správně chaot poznamenává, naši filmoví tvůrci s chutí "objevují Ameriku" a vytahují na světlo dávno vyčpělé "senzace". Třeba právě v tom Maharalu nebyla špatná myšlenka s tou dvoudílnou magickou holí a projekcí přes zrcadlo skrze okénka ve štítu Staronové synagogy. To byl nosný nápad. Zrovna tak jako ta tajemná holčička, kterou pořád potkávají na nečekaných místech. A přesto se "česká šifra mistra Leonarda" nekonala, protože tvůrci byli vedeni podivnou představou, že takovýhle fantastický příběh jsou schopny konzumovat pouze děti do deseti let. A aby to potvrdili, tak skončili "úžasnou pointou", že ten kámen mudrců, který hrdinové v podzemí zahlédli, je všechny uzdravil a plní jim teď všechna přání, přičaruje jim dokonce do pražského parku veblouda a na něm opici a walkmanem na uších. Skutečně šokující závěr! Dovedu si živě představit, jak by u nás natočili Pána Prstenů; pojali by ho jako takovou dobromyslnou srandu o hobitech, co si nevěděli rady s kouzelným prstýnkem a všechno to ještě víc zamotal jeden potrhlý čarodě Gandalf. Asi jsme skutečně lepší v parodiích a pohádkových nadsázkách, jako byla Arabela, Létající Čestmír, Saxana nebo Návštěvníci. Jestli u nás někdo uměl dělat horory, tak to byl snad jedině Juraj Hertz, a je škoda, že nemohl v době totality využít své nápady.
Ten Gympl že by točil Marhoul? To se mi nějak nezdá. A říkáš, chaote, že je to dobré?

Otomare, opravdu zajímavý postřeh, jak píšeš o těch čs. pokusech o fantasy film... Nedaří se nám to nedaří, a přitom v šedesátých letech vzniklo několik výtečných filmů, které i po letech mají neskutečnou sílu. Jejich tvůrci je brali vážně a museli mít i pořádný rozpočet, protože herecké obsazení i kulisy musely být drahé (o tricích nemluvím - ty byly hlavně pracné). Tím myslím např. Ikarii XB1 nebo třeba Vlčí bouda... Moc jich nebylo nikdy, ale některé byly skvělé.

Prostě je z filmu cítit, když scénarista a režisér mají širší povědomí o fantasy, ctí určité vymezené meze definující ten daný proud.
Gympl je pro mě opravdu dobrý film. Sešly se tam snad všechny typy učitelů i žáků, jaké jsou... od neschopných po ty schopné, od šplhounů po flákače... Pro větší transparentnost je část věcí zvýrazněná, zhuštěná... což ale nijak nemění plastičnost a realističnost. Navíc mě osobně se líbily i herecké výkony... hlavně některé.

nemám o tom filmu detailní informace, ale pokud by se potvrdilo, že je víc než inspirován naším příběhem, tak bych to s nimi asi řešil :/
Zatím to jisté není.

... určitě by to chtělo ohlídat. Jestli někdo vykradl "náš" Labyrint, tak mu to rozhodně nesmí jen tak projít. Ty stránky o filmu mi přijdou dost amatérské. Nic proti amatérskému filmu - moje kamarádka natočila úžasný životopis Boženy Němcové http://kppocasi.wz.cz/index1.htm tady najdete i odkaz na ukázku. Stejně tak skvělý je amatérský film Elaazar Kittel (o čaroději Jizerských hor) http://kittel.cz/ .
Ale prostě to co představuje p.Houšek ve mě nevzbuzuje dobrý pocit. Naopak nedobrý pocit to ve mě vzbuzuje ... však se brzy dozvíme o co jde :/

Dle mě - nejlepší film u nás stvořený je Markéta Lazarová natočená panem Františkem Vláčilem v roce 1967. V něm můžete vidět nejen 16tiletou Magdu Vášáryovou, démonického Josefa Kemra, Vladimíra Menšíka v neuvěřitelné roli mnicha. A hlavně středověk, takový jaký byl ... křesťanství se snoubí s pohanstvím. Neskutečná syrovost až krutost a Vančurovská poezie nádherného jazyka.No mě tenhle film hluboce ovlivnil, asi ve všem co se psaní a filmů týká. http://nostalghia.cz/webs/marketa/postavy.php

a taky jsou vynikající - tak trochu pythonovský Zardoz se sirem Connerym, kreslený Oheň a led nebo loutkový Strings.

Markétu také hodnotím hodně vysoko. A Faunův labyrint je jeden z nejúžasnějších novodobých snímků, s nádhernou hudbou. A k české klasice - Past na ďábla či Zlaté kapradí od Weise, trilogii baladických pohádek od Zemana (Čarodějův učeň, O Honzíkovi a Mařence, Sindibád). A samozřejmě Kladivo na čarodějnice s neuvěřitelně opravdovými (nejen tehdy) lidmi.

hodnotím tak, že se pokusili udělat něco jako MirrorMask a zůstali někde u kotníků onoho mistrovského díla...

... je ale kapitola sama pro sebe. A taky trošku jiná fantazie. Ale jinak máš pravdu, Gaimanův scénář a ten francouzský styl (který je třeba patrný ve Městě ztracených dětí) jsou v téhle kombinaci kouzelné.

kdyby zůstal u magického realismu, třeba by se mu nedostalo takové slávy jako teď s Labyrintem a Zlatým křížem (což jsou jenom moje spekulace).
Abych se vrátil k tmu Faunově labyrintu, což už se snažím přes tři komentáře. Nemůžeš ho srovnávat s MirrorMask, protože jsou dosti rozdílné - i přes zřejmé podobné motivy. A co je v jednom filmu nedotažené, v tom druhém je to vyvedené k dokonalosti, a naopak.

jaks mohl tak dlouho přežít bez ní??? :) MirrorMask nemá v mém filmovém žebříčku první místo (které po tom, co si ho na pár týdnů - dokud jsem ho neshlédl podruhé - zabral The Dark Knight, opět hrdě zaujímá The Fountain) jen protože je naprosto mimo jakékoli kategorie! :) pravda, s Andělem (Kájou Engelmaierem) jsme se nad názorem na ni rafli, ale on je barbar nejtěžšího kalibru :))

Ještě k Faunově labyrintu - měl jsem ho s titulky od Slováka, který je z anglického překladu dál přeložil do češtiny. Za největší perlu považuji záměnu slov Francouz/frankista - překladatele nezarazilo, že ve 40tých letech okupují Španělsko Francouzi ve fašistických uniformách!

Slovák byl překladatel (se špatnou českoslovenštinou, proto jsem zmínil nacionalitu), nikoli postava ve filmu. Nemyslím si, že by z fašismu byli Slováci vysmátější než Češi.

nezkoušejte hledat,
železnou korunu,
neprobouzejte nechtěné

Já tedy zas tolik nápadných podobností nevidím: z informací z oficialních stránek filmu na mě příběh působil jako z kategorie "parta lidí se rozhodne a jde řešit záhadu, až se jim to vymkne z rukou"; na rozdíl od literarního Labyrintu, který je třídy "parta lidí je vržena do kritické situace a musí bojovat". Jasně, obě díla mají stejný název (ale koneckonců tématika bludišť není úplně výjimečná a labyrint zní drsněji než bludiště) a obě se odehrávají v Praze (což je na české poměry taky docela typická věc), ale ten film mi připadá více jako lokální záležitost - zatímco v literární verzi je představen celý podzemní svět a příběh samotnou Prahu i labyrint pod ní přesahuje. Ve filmu je (bude?) síť Pražských sklepů spíše jen místem konfrontace, nikoli unikatním světem s vlastními mechanismy; úkryt příšery odkud terorizuje obyvatele normálního světa (ačkoli ještě nevíme co onu záhadu stvořilo, zdali něco lokálního jako parta oněch satanistů či stará sousedka krmící kočku Whiskas++; a nebo naopak globálního jako nacisté (v takovém případě bych už mlčel) nebo Poslové Z Vesmíru). Měl bych-li najít nějakou paralelu v již natočených filmech, pak bych pro úvodní situaci v knize zvolil Kostku (ale mám na mysli jen počáteční atmosféru, dál jsou obě díla úplně jiná) a pro film bych navrhoval Alien vs. Predator (skupina navzájem různých specialistů, nikoliv běžných šmudlů ze života, se vydá zkoumat záhadu, a dostane se do uzavřené pyramidy)... tím že Kostka je dobrý film a AvP ne jsem ale nic naznačit nechtěl:).

A navíc, metalová postava ve filmu je žena, nikoliv Slíva:).

Teď jsem si ale všiml, že se ve filmu mají objevit "středověká servírka" a "langobardská čarodějka", takže to možná bude zamotanější než jsem myslel...

Třeba bude mít dlouhé vousy...

na stránky Reflexu, tam jsme získali lepší představu o tom Houštkovi i jeho filmu. Jsem přesvědčený, že jde o pouhou shodu názvů a tématické inspirace. Faktem je, že podzemí je teď "tématem dne".
Stačí se porozhlédnout v knihkupectvích. Na pultech kraluje už druhý díl románu pro děti "Hlouběji do podzemí" a teď opravdu skvělá faktografická kniha od kolektivu pod vedením geologa, filosofa a básníka Václava Cílka "Podzemní Praha" (nevím, jestli název cituji přesně), je zajímavě graficky řešená a plná unikátních barevných fotografií. Je sice také hezky drahá, skoro 500 Kč, ale je v ní opravdu všechno, od středověkých chodeb a dolů, přírodních jeskyň a hrobek, až po kanály, kolektory a metro. Některé snímky jsou unikátní a vůbec poprvé zveřejněné. A nechybí ani odkazy k literatuře o pražském podzemí (Pavlův Labyrint bohužel nezařadili, když to psali, ještě o něm asi nevěděli :-) A je to napsáno na skvělé literární úrovni. Cílek umí, doporučuji i jeho další knihy, pokud je neznáte, třeba "Krajiny vnitřní a vnější" nebo teď tu poslední "Dýchat s ptáky".
No, a já už jsem také začal s pražským podzemím. Nedávno mě nějaká videoprodukční firma pozvala, abych povídal o podzemí Vyšehradu a zdejších pokladech v jejich dokumentárním seriálu o pražském podzemí (mělo by to zatím jít na pokračování na nějaké internetové televizi, sponzorované pražským magistrátem).
Za druhé jednám s jedním nakladatelstvím, že bych pro ně nově převyprávěl starý "senzační bulvární román" od novináře Kukly z roku 1930 "Podzemní Praha". Ten vypráví o uprchlém trestanci, jenž najde úkryt v podzemním labyrintu pod Prahou a svérázní obyvatelé těchto temných katakomb ho převedou bludištěm chodeb z jednoho konce Prahy na druhý. Přitom jsou pronásledováni tajnou policií, málem se utopí ve zrádném bahnitém úseku, musí vzdorovat útoku vyhladovělých krys a skrývajících se zločinců atd. Je to psáno takovým šileným a přitom patetickým stylem, ale zůstaly tam uchovány důležité informace o chodbách a vstupech, které se od té doby ztratily, takže nadšenci z výzkumných speleologických klubů si z tohoto důvodu té knížky dodnes velice cení.

a také do svého převyprávění hodlám více zapojit postavu samotného autora, hrdinného novináře Kuklu, který se nebál "jako smělý vzduchoplavec vzlétat v balónu k nebesům a bez bázně se spouštět do příšerných kobek podzemních, aby dychtivé čtenářstvo svými senzačními reporteigiemi ohromil" :-)