Pavel Renčín

Samozřejmě, Callicu, že je na tvém textu poznat, že je to první pokus. Sympatické je, že se snažíš o překvapivou pointu (i když po pravdě řečeno, tahle už byla použita nejmíň stokrát, ale snaha se cení). Problém je v tom, proč vlastně vyprávíš o svém hrdinovi. Je zraněn, padne do zajetí, potká ve vězení dalšího kamaráda, jsou jen dva, kteří přežili, ale vědí o tajné základně. Tady jsem zadoufal, že právě tahle tajná základna zvrátí situaci - a těšil jsem se, že to bude ruská základna v českých Brdech, o které Amíci navzdory svému radaru neměli ani tušení :) :) Škoda, že jsi tenhle motiv nerozvinul.
Jinak to chce trénovat stavbu vět, plynulost vyprávění. Třeba si vyber nějakou situaci a snaž se zachytit všechny pocity, které přitom může hrdina prožívat, ale ne nějak všeobecně a frázovitě, jak by se to napsalo v novinách nebo ve školním slohu, ale naprosto autenticky. Jako příklad si klidně vezmi podobnou situaci popsanou v nějaké dobré povídce či románu a zkoušej to napsat podobně. Taková kopírovací cvičení mohou být užitečná, když si chceš takzvaně "obrousit jazyk". A pozor na nehoráznosti, které vypadají nechtěně komicky: šrapnel se těžko zasekne do nohy, ten by tu nohu vzal s sebou a k ní i zbývající kousky těla. Asi jsi měl na mysli střepinu ze šrapnelu! Také kamarád Alík, se kterým se hrdina zdraví, jako by se náhodou sešli u piva a přisedne k němu do cely (cely jsou tu zřejmě stále otevřené a poskytují soukromí ke kamrádským rozpravám - něco jako boxy ve vinárně :( A hrdina, ač zřejmě Rus, mluví o svých krajanech jako o "Rusácích", čili hanlivě. Proč? Nebo on snad není Rus? Ale z textu se to nedozvíme! To je jen malá ukázka, protože povídka, ač krátká, je nelogičnostmi podobného typu prošpikovaná.
Vhodné je samozřejmě zkontrolovat i gramatiku a opravit hrubky.
Neuvádíš, kolik je ti let, což je také dost podstatné. Já mám ještě schovaný sešit, do něhož jsem asi ve třetí třídě základní školy začal psát ambiciózní román o našich letcích v Anglii za druhé světové války. A je to psané přesně v duchu téhle tvojí povídky :)
Možná ti teď připadá, že jsem ti tvoji povídku ztrhal, ale pokud bys chtěl psát dál, tak je každá rada dobrá; a nikdo není takový génius, aby hned napoprvé napsal něco skvělého.

Konec mě příjemně překvapil :) Zbytek Otomar značně eufemizoval a já to tak ponechám :)

Zdar, kritizovat cizí práci je snadné, a proto píšu:-) Dej si víc pozor na gramatiku, nepíšeš skoro vůbec čárky (a že by jich tam mělo být hodně), příčestí minulé apod. A proč se to vlastně jmenuje Ruská nenávist? Jinak dobrý:-)