Teď se tady hodně řeší název nové Pavlovy sbírky, což mě zase inspirovalo k napsání něčeho, co by se vzdáleně mohlo podobat veršům. Jsem v práci a nemám čas, podle čehož to taky vypadá. Ale snažila jsem se:)
O městech a snech
Kdy probouzí se města?
S nocí i dnem,
tiše se nadechnou,
ožijí nad ránem.
O čem sní města?
O lidských snech.
Co jsou to sny?
A proč města sní?
Co nevíš,
nikdo ti nepoví.
To, co šeptaly
kočičí hlavy,
nepoznáš,
nespatříš,
dlouhý věk spaly.
Města dýchají.
Poslechni si betonovou zem.
Zavři oči.
Tam nádech jen.
A výdech -
mizející sen.
Kdy usínají města?
Nevíš snad?
Města přeci
nechodí nikdy spát.
Komentáře
náhodou dobré :)
města přeci nechodí nikdy spát...
dlouhé tak akorát, vyvážené, pointované
Jo, takový atmosférický povzdech,
skoro by to bylo hezké zhudebněné jako píseň.
Díky,
představa písně není vskutku špatná:) skutečně mírumilovný povzdech snících měst:)