Novinky čtenářské dílny
Mnich, jenž omylem zabloudil na internet
Omlouvám se Pavlovi a všem členům naší slavné sekty, že se tu vyskytuji tak zřídka, a že tak málo komentuji díla kolegů. Mám zejména velké resty ohledně románu na pokračování. Ale snad to napravím s podzimem. Teď žiji pod horou Velízem, kde býval benediktinský klášter. Jen občas vyrazím do města, jako tuhle na tržiště do staroslavného Berouna, protože jsem se doslechl, že ho poctí návštěvou sám král Přemysl Otakar II. - a u toho prostý mnich bratr Otomar, trpící tajnou neřestí ctižádosti, nemohl chybět. Kdosi ho zachytil nějakou kouzelnou bedýnkou, která sama pomocí světla maluje obrázky, a tak se podívejte, jak starobyle a daleko od civilizace žijí přes léto asketičtí spisovatelé na Křivoklátsku. Fotoalbum najdete zde: http://picasaweb.google.cz/otomar.dvorak/KralPremyslOtakarIIVBerouneKrti...
Nejlepší okamžik nastal, když se k našemu stánku přitočil jakýsi opilý muž, políbil mi ruku a měkkou slovenštinou mě požádal: "Ctihodný bratře, požehnejte mi." Inu, požehnal jsem mu, proč bych mu nevyhověl?
Je vidět, jaká kouzla umí patřičný převlek!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Anketa
Shout Box
RSS kanál
Komentáře
:-)
opravdu povedené. Musím říct, že tomu poslednímu odstavci jsem se docela nasmál. Otomare, držíme palce, ať Ti jde práce rychle od ruky! :)
Díky, Pavle,
teď pojedu do Brna a pak opět zmizím v chládku lesů. Ale na podzim se budu více věnovat společenskému životu v Praze a také sektě Labyrint :-))))
Ale tož...
jen se Otomare nedělej a klidně přiznej, že sem nechodíš tak často kvůli mně, anžto já to tady už také příliš nenavštěvuji a nerozdávám radost, hravost a mozkožravé termity.
To je fakt,
jak tady není Bodkin, nějak to ztratilo onem někdejší břitký lesk. Také DejF se teď pohybuje v jiných luzích a hájích... A to nemluvím o Renčínovi! Jako by si někdejší tvrdé jádro Labyrintu řeklo "mladí na stráž" a samo se stáhlo do předem připravených pozic na zasloužený odpočinek :-)
PS:
Já vím, není to odpočinek, ale intenzivní práce či studium. Jsme zkrátka v době nezaměstnanosti více zaměstnaní :-(
inu,
tvrdá játra je třeba odeslat na odpočinek, než selžou úplně :)
:-)
tvrdé jádro je tu možná zřídkavě, ale tyto komentáře mě ujišťují o tom, že oheň v jádře stále doutná, zatímco další jádra vznikají :D Někteří noví psavci ze Čtenářské dílny stojí opravdu zato... Je malý zázrak, že se nestala doupětem grafomanů, fakt jsou tam zajímavé věci! :)
Čtenářská dílna se pěkně chytla,
je fajn smět pozorovat vývoj různých autorů. Třeba jednou budu říkat "tamtoho jsem četl ještě než vydal první knihu". Vždycky jsem měl rád amatérskou tvorbu, ať už Drakobijce nebo ručně prané cancáky, díky za ně všem zúčastněným.
U nás v Mýtě se také křtilo - 30. června jsme měli vernisáž mojí výstavy Páni kluci. Dva měsíce jsem sháněl nejrůznější klučičí hračky, škemral u Merkuru, Semil a redakce ábíčka (včetně autora "kruanovek" V. Tomana), patlal ze sádry cvrnkací kuličkovou dráhu do písku, vzpomínal, jak jsme dělali praky, foukačky, z ramínek kuše atd. Opravdu jsem si to užil jako máloco, nějak se mi asi dospělost pořád vyhýbá.
Nějaké fotky jsou tady -
http://muzeummyto.rajce.idnes.cz/2010_06_30_vernisaz_vystavy_Pani_kluci/
- ten námořníček v modré kostkované čepici, co čte Rodokapsy, a ta dlouhovlasá princezna za ním, to jsou mé děti.
Moc pěkné fotky
takovou retro vzpomínku na dětské hry a hračky bych navštívil rád. Stačily ty fotky a vybavila se mi spousta věcí. Třeba sbírka vojáčků a indiánů v počtu stovek kusů, která dosud odpočívá od dětských let někde na chalupě na půde :-) Třeba ji jednou ještě upotřebím.
Přesně tak jsem s výstavou začínal,
prolézal jsem půdy u tetiček, šuplata u rodičů, hledal na netu, kdo dnes jakou firmu vlastní, jestli se tamhleto ještě vyrábí...
Kdybyste někdo chtěl, mám na DVD staré komiksy z ABC - Vzpouru mozků, Příběhy malého boha a Příchod bohů v jednostranách pdf. Ale musíte vymyslet, jak to poslat, já si s počítačem vykám.
A máme prázdniny, tak nesedíme a výletíme do Mýta!