Novinky čtenářské dílny
Matika a krev
Některé hodiny matematiky mají tvůrčí účinky, ale nečekejte něco pěkného, jde spíš o takovou scénku. Doufám že překousnete i trošku té brutality a povíte co si myslíte.
Pochmurný den symbolizovala už káva rozlitá na studentově stole. Zmáčená skripta ukrývající groteskní klikyháky, učiteli katedry matematiky vydávané za učivo, budila špatnou náladu mladého učně. Pobral všechno mokré učivo, hodil ho do tašky a odešel na přednášku z matematiky.
Atmosféru nevylepšilo ani počasí, přinášející depresi, v cárech padajících k zemi jako přívalové deště. Severní vítr bral sebou spadané listí, kamsi do krajin exotických, o kterých byl mladík přesvědčen že se jednou podívá. Zmatené kličkování mezi auty na hlavní třídě v přelidněném městě mu zkrátilo cestu. Po chvilce stál před fakultou, jež se stala jeho druhým domovem.
Věděl že přichází pozdě. Původně chtěl neviditelně přeletět přednáškovou místnost, jakmile však uzřel u tabule jeho úhlavního nepřítele, rozhodl se k přímému postupu. Okované kanady dopadaly na půl století staré linoleum ukrývající pravděpodobně beton nebo podobný, tvrdě rezonující materiál, dokud student neusedl, alespoň s částečným zadostiučiněním.
První hodina čistého času kypila krev všech přítomných. Mučitel si liboval. Vysvětloval zjevně nepochopitelné asociace, nevěstící nic dobrého. Vlastně zcela nepochopitelné. Tohle vše mělo za úkol pouze uvést přítomné do vnitřního varu, což se přednášejícímu dařilo více než excelentně. Na konci zdánlivě nekonečného časového úseku byla posluchárna plna odkrvených obličejů, s panenkami zůženými živočišným strachem a beznadějí. Vzduchem se nesl hnilobný pach mrtvol a chřestot klepajících se kostí. Ozvala se rána lebky o stůl, hned po ní následoval dopad těžkého bajonetu americké armády. Rudá tekutina holohlavce odkapávala ze zápěstí. Na zátylku vytetované „Born2Die“ a přímý rozkaz ke studiu, daný Matyášem Mornem, ho neodradilo od sebevraždy, kterou příslušníci Gildy Hluchých nepreferují ani ve zcela bezvýchodných situacích. Tohle však bylo výjimečné. Zkouška pro nejtvrdší z nejtvrdších. „Myslím že je čas na přestávku.“ oznámil hlas vyučujícího. Hlas sušší, než nejsušší část poušti Atakama. Ozval se šílený, nelidský smích, bouchání do stolu a dupot křivých, pořezaných nohou. Student zavřel skripta s vůní ranní kávy. Sundal brýle a založil třesoucí se ruce na hruď. Ty za chvilku rozpohybovaly celou jeho postavu. Neustálé opakování mantry ho po několika minutách uvedlo do zjevného klidu. Hlavou se mu začaly honit chladnokrevné myšlenky. Sledoval starce sedícího v první řadě sedadel. Počítal schody, kroky, případné skoky. Odhadoval šance nenápadného přiblížení. Pravá ruka sklouzla k brašně s notebookem. Přitahována silou věštící smrt nalezla protiskluzový povrch polského útočného nože WZ. 98. Bříška prstů pozdravila ocelovou hlavici. Láskyplně polaskala gumový povrch rukojeti. Nepřítomný lesk v očích sílil, stejně jako zdvihající se koutek úst. Delší vlasy spadající mu do obličeje dokreslovaly obraz duševně nevyrovnaného člověka. Pevně uchopil dýku, ukazováček automaticky našel pojistku pouzdra. Zbraň schovaná za předloktím se matně leskla v očekávání lukulských hodů. Několik zatracenců sedících kousek za ním, probudila vyhlídka na mstu.
Student nejdříve kráčel pomalu, jak se ale jeho mimika vymykala psychologickým poučkám, postupoval stále rychleji, až mu stačil jediný skok.„Hajzle!“ zakřičel nepříčetně, zatímco levička uchopila překvapeného důchodce pod krkem. Posluchárnou se nesl nadšený křik. Ve tvářích nejslabších se objevil blažený úsměv, jaký je vidět těsně před koncem bytí.„Spočítej mi limitu stříkající krve, pro x konvergující k podlaze!“ tlačil ostří k rosolovitému krku. „Předpoklad je nespojitá tepna v libovolném bodě.“ odpověděl přeskakující hlas. Pravička plynule protáhla švédskou ocel mužovo hrdlem. Ostří delší než šířka dlaně ožilo. „Správně.“ kvitoval potichu bývalý student. Věta nesla smrt, jakoby jediná oběť nemohla uspokojit všechny bohy smrti. Oči hleděly kamsi do dálky. Nejspíš viděly Ježíše, nabádajícího k očistě světa.
Chodbami fakulty se neslo zlověstné šoupání zesláblých chodidel. V jejich čele se ozývaly pomalé údery okovaných podrážek. Katedru matematiky prodchnulo očekávání nevyhnutelného. Smrtka v rohu místnosti se potichu usmála a zlehka pohladila kosu ze švédské oceli.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Anketa
Shout Box
RSS kanál
Komentáře
Komentář
Možná jsem přepracovaný, ale přečetl jsem si to dvakrát a stejně to působí zmateně. konkrétně pasáž začínající :"Ozvala se rána lebky o stůl" a končící :"oznámil hlas sušší, než nejsušší část Sahary."
máš pravdu
ani když jsem si to kontroloval, tak mi to nepřišlo jakože by to někdo nemusel pochopit. Trošku jsem to poupravil, snad jsem se trefil. Doufám že aspoň zbytek je srozumitelnej.
...
:-D :-D možná by se tam našlo pár neupraveností, ale dobré :-D
:-))
"Vyučujte jen na vlastní nebezpečí." :-)
a já si furt říkám, kde se to násilí na školách bere ...
no, tak nejdřív začnu tím špatným... ze začátku se mi to divně četlo, tak jsem přestala a vrátila se k tomu až dneska ráno. Přeskočila jsem první odstavec a zjistila, že to nezní špatně a ke konci se mi to hodně "líbilo". Líbilo jsem dala do uvozovek, aby si o mně nikdo nemyslel, že jsem sadomasochistický úchyl :D (ale líbil se mi hlavně ten konec)
a hrozně moc se mi líbila tato část: Bříška prstů pozdravila ocelovou hlavici :) moc hezký
Pasáž se smrtkou mě zamrazila...
... ale násilí na školách mě dost děsí, když si člověk představí, že takovej vymaštěnec může vůbec dýchat a sedět v lavici mezi ostatními. :-/ promiň, musela jsem to říct. :D je mi jasný, že to je fikce, ale neubránila jsem se tomuto dojmu.
-> dobře zvolené téma, protože se mě to emotivně dotklo. Takže máš plus. ;)
řekla a vzápětí k ní přiskočil týpek s tetováním, ale ne s žádným kýčovitým motýlkem, s čerstvým: Born2die.
Rozmáchl se. Záblesk. Vzduchem zasvištěla ocelová čepel.
Dopadla a narazila na tvrdou podlahu. Z úst vytéká potůček krve. Duše vzlétá, odpoutává se od těla. Je volná! Létá si, svobodná.
Mizí. Vyprchává. Oči hasnou.
Už nebude nikdy nikoho poučovat.
Žádné sny, představy.
Vzpomínky na život.
Obavy.
Už nikdy neokusí tyčinku Mars po 17. hodině.
She was born to die...
A on to věděl.
"I Vy vězte
a buďte připraveni,"
"Zemřít."
:) nápad pěkný a řekla bych, že i aktuální téma... vzhledem k tomu, co se teď kolem všechno děje.
Od poloviny
od poloviny, tedy od chvíle, kdy student vytahuje nůž, to má spád a krvavou poezii, včetně pointy se smrtkou. Ale ten začátek je trochu krkolomný a těžkopádný. Chtělo by ho dostat do podobného stylu.
REs
Fjara: díky :)
DejF: a pak nemá bejt málo pedagogů, když je děsíš :)
Shadow_Fay: :D nejsi angažovaná ve školství? :) jinak souhlasím s tím násilím ve školách, je toho dost a asi to neznačí nic milého.
otomar: díky, takový názor jsem potřeboval :) Popřemýšlím jak by se to dalo zahájit, snad příjdu na něco užitečného.
ehm :)
Fuj, nestraš :D
Hmm :)
Chvíli to na mě dýchlo takovou krvavou "bodkinovinou". Je to napsané slušně, s nadhledem, sám jsem si vzpomněl na frustraci z VŠ, když jsem se při hodinách matiky snažil chápat a nechápal, a cítil stejnou bezmoc. :) Fajn hříčka, snad jen škoda, že by mohla nějak překvapit (třeba v pointě), protože k vraždě celou dobu spěje... jinak dobré.
...
fakt je, že když jsem to četla, tak jsem přemýšlela jestli náhodou B nezačal psát pod pseudonymem :-D
jinak matiku jsem naposledy viděla při maturitě a měla jsem z ní za 2 :-D
Panečku, tak to jsi dobrá
Panečku, tak to jsi dobrá ;) :) Teda chvalitebná, tak tě teda chválím, hlavně tebně tedy... :D
Na základě blogového románu od Viewegha (ne, netvrdím, že se mi líbí obsah!!!) mě napadla jedna věc...
Nešlo by udělat román na pokračování díky příspěvkům od čtenářů?... Téma: Labyrint a městské války? Myslím, že spoustu lidí by to namotivovalo... anonymně přispívat, sem tam by viděli, že jejich dílko má smysl... měli by s čím porovnávat, díl od dílu se snažit? ...
Dneska jsem jedla aktivní kaši :D
jen bych to teda neviděla na deset tisíc za kapitolu... Sponzor není, prachy nebudou :D :)) ale tak... pro tu radost z psaní!!!!
Nebo myslíte, že by se to nechytlo pro minimální účast nebo se má představivost vznáší na hranici fantasy a utopie? ...
...
to už tady bylo, společný román na pokračování, ale nevím jestli se o tom stále diskutuje nebo to někam zapadlo a teď na to padá prach...
REs
Pavel: ano, v podstatě jsem na vraždu myslel celou přednášku, ve které jsem to psal :)
Mimochodem, dostal jsi nakonec ty kredity? :)
Fjaro, závidím ti. A moc. Strašně, strašně, strašně moc. A začínám si tě představovat na Olympu s prodlouženým esíčkem integrálů v jedné ruce a krátkou čárečkou derivací v druhé.
Bodkine, tobě se omlouvám ze copyright, nebylo to úmyslné :)
do davu: další román na pokračování myslím prozatím zapadl. Alespoň jsem o něm dlouho neslyšel někoho mluvit.
A děkuju všem za komentáře, příště se snad trochu polepším :)
aha, tak tak daleko jsem se
aha, tak tak daleko jsem se v pátrání nedostala. :) tak asi se to neujme, když to už jednou zapadlo. Asi by to chtělo dobrého organizátora... hm, já se přiznám, že na to nemám ty správný ***** (píííp) :)
Pokud byste se upsali
Pokud byste se upsali, že budete fakt psát, tak bych na to nějaký nástroj vytvořil (no, já...). Já bohužel teď nemám vůbec čas. Změnily se mi poměry v práci a místo "part time" jsem na "double fulltime". Pokud by se ale našlo dost nadšenců... :)
No, já bych psala :D
No, já bych psala :D neručím za kvalitu, ale za kvantitu ano. :) Tohle by mě bavilo a myslím si, že bych ještě minimálně dva lidi přemluvila.
i když s tím časem mi je
i když s tím časem mi je jasný, že to nebude zrovna ok... :-/
Román na pokračování
Pokud by se určila pravidla a bylo dost lidí, tak se taky klidně přidám:)
román na TBC (To Be Continued)
taky bych něco připsal. Ale myslim že by celej projekt chtěl ještě odpornej dohled odborníka.
nenaznačoval Pavel, že
nenaznačoval Pavel, že přednáší na kurzech tvůrčího psaní? Pokud by měl čas, mně to přijde jako velmi dobrý dohled... nebo... by mohlo pomoci hlasování uživatelů, protože si troufám tvrdit, že každý tak nějak intuitivně poznáme, když je něco dobré.
Kdybych povolil
kdybych povolil zpětně editovat komentáře, tak by to šlo vytvářet i ve Čtenářské dílně nebo v Diskuzním fóru. Já to bohužel dohled slíbit nemohu... Měl jsem teď nějaké změny v práci a jsem tu každý den bezmála do deseti... času je strašně málo. Rád váš projekt ale jakkoli podpořím. :)
Alea ecta est...
... tak kdo by se byl ochoten zúčastnit? Jen tak by oko?
hmmmm...
Bodkinovina? To bych si i přečetl, bohužel se mi hrozně kurví formátování, začíná to a má to šest řádků, které ujíždí daleko doprava :-/
Takže kdyby to šlo nějak přeformátovat...
Pekné
začíná mi to breakem, aby nedošlo k omylu. Jenže když jsem ho přesně přepsal, tak ho systém schroupal.
Bodkin
díky :) to by odpovídalo šesti odstavcům, který by to mělo mít, bohužel mi nenapadá jak to přeformátovat.
Snad to nedělá ještě někomu...
Těžko říci... Protáhl
Těžko říci... Protáhl jsi to zápisníkem, než jsi to umístil sem? Protože ten break tam nějak... nepatří. Možná to tam zkusit vložit znova, nevím.
No, ten break jsem tam hodil
No, ten break jsem tam hodil sám, protože u vkládání bylo tuším psáno něco v tom smyslu, že to je značka pro srvr. Před breakem bude nadpis zobrazenej v anotaci a za ním už jede samotná povídka.
A zápisníkem jsem to neprotahoval.
Upraveno, anotace zůstala
Upraveno, anotace zůstala zachována. Snad už se bude chovat spořádaněji.
Tak super
Příště to kdyžtak upravím. Nějak mě to netrklo :)