Pavel Renčín

Tak koukám, že když se to takhle v nadpise napíše, tak to zní dost zajímavě - "Labyrint v Pevnosti"... Hm, to může mít různý významy... Ale teď vážně. Vypadá to tištěné jako příloha docela dobře; jenom si přece jen myslím, že by stálo za to dodat tam nějak atmosféru té webové diskuze, třeba jak se upřesňovaly názory čtenářů i autora na jednotlivé postavy. Asi k tomu bude víc prostoru, až časopis dožene ten náskok.

Co se týče knižního vydání, tak jednou ho plánuji, zatím však v blíže neurčené budoucnosti (2009? 2010?). Cca do konce tohoto roku by měl vycházet pravidelně v Pevnosti. To by měla být letos jeho jediná "papírová varianta".

Otomar měl zajímavý nápad, že by pak při vydání knihy mohly být ke kapitolám připojeny některé z komentářů internetových čtenářů - to mi přijde jako velmi dobrý nápad, protože přesně vystihuje charakter tohoto projektu.

Asi bych dal čtenářům na výběr, jak budou Labyrint číst - to jest text by byl v jednom kuse v řetězu kapitol a v druhé části knihy by byly ke každé kapitole komentáře. Je dost možné, že na toto téma nakonec vyhlásím anketu. Zatím ještě ale nejsme ani v půlce, takže je to předčasné :-)

Souhlas s WDRatem. :-)

Jen jeden komentář. Já mám třeba Pevnost rád, hlavně kvůli poměrně pestrému obsahu. Co se týče např. Potterovských či Narnijských obálek atd., měl jsem na to dříve podobný názor jako Zdeněk, ale dnes se na to dívám jinak. Možná bys byl sám překvapen, kolik lidí se dostalo ke čtení a obecně i zájmu o fantasy právě cestou Harry Potter --) Pevnost --) jakákoli jiná četba. V tomto ohledu jsem ochoten skousnout i ten určitý komerční směr, protože díky té komerci se pak mohou vydávat i ty "nekomerčnější" věci. Třeba Labyrint :-)

Jo a ke komentáři Wiwi: To říká šéfredaktorka vlastního e-zinu, jo? ;o)

Co se týče internetové verze Labyrintu, tak myslím, že hlavní rozdíl je v té interakci, sdílení postřehů, zážitků, pokecu. To je jediná věc, ve které má internet nad papírem navrch. :-)

Stačí zmínka o dračáku v kočárkárně a dýchnou na mě vzpomínky z takovou intenzitou, jako bych to prožil sám. Každý máme jiné začátky, a přesto jsou všechny hrozně podobné. To nadšení, které bylo téměř fyzicky hmatatelné, a proti kterému se pocity jako hlad, žízeň a nedostatek spánku neměly šanci prodrat na úroveň vědomí.

já myslel, že to je anonymní. Jak víš, že už jsem ho nevyplnil? :-))

A pak věřte anonymitě dotazníků .-)

JWP, to ti můžu říct náhodou přesně, určitě nejsem. Protože chodim do práce a dělam spoustu otravnejch věcí, což Bůh určitě nemusí.
Jo a když jsem četl poprvé ve čtrnácti Kena Wooda, tak mi před očima vyrůstal barevnej svět plnej fantazie (ale to už jsem ti řikal). Abych taky zalichotil.

dobře ty