Plytká tma
co naleptává touhu
zrodila z prachu
sivou záři.
Marná hra
v kruhu strachu
maže růž z tváří.
Kéž se jen zdá,
však v zádech mrazí.
A tep srdce maří.
------------------------
Byl to doprovodný text k ségry fotkám na Chebských dvorcích, takhle osamoceně nic moc, ale byl to trošku můj experiment s formou..:)
Komentáře
Pěkné
měl jsem z básně velmi dobrý chmurný pocit. :-)
No vidíš,
něco takového by ze mě nevypadlo. V tomto směru se já angažovat nemůžu.
Akorát mě napadlo: nemá být místo řůž - růž?
Možná ne. V tom případě jako bych se nezeptal :-)
jejej
no jo, jasně, že má. Díky, já nevim jak já to dycky přehlídnu:) A děkuji za komentáře - chmurné pocity já vyvolávám ráda, aneb účel splněn:)
účel splněn i u mne :)
Hezká beznaděj, ještě že jsem jí nečetl za sychravého večera...
mě se to líbilo
moc pěkné