Novinky čtenářské dílny
Kousek za Amerikou - po el
po el
Tři sta z místa startuješ vyhýbáš se zlomeným
existencím v jejichž prohru nevěříš a míříš přímo
k zrcadlu kterým probíháš a rozbíjíš ho na tisíce ká
o u es ká ů které dláždí cestu tvého triumfu.
Poprvé v životě cítíš smíření s přírodou a
společností protože zažíváš dosud netušený pocit
sublimace a rozplynutí se v prostoru pocitů a tváří.
Zapomínáš čím jsi byl a čeho jsi chtěl dosáhnout
protože máš náhle všechno co jsi nikdy nechtěl
jenže teď víš že je to všechno co kdy budeš chtít.
A na okraji zorného pole ti jako mouchy poletují ti
které jsi nechal na začátku a do tvých neslyšících uší
bzučí o tom že se hroutí svět.
Nevěříš. Žiješ ten sen.
Tu náhle mrazivý dech a mlčenlivý rachot
gramofonu který znáš z tolika filmů a ty lapáš po
dechu a nemůžeš uvěřit tomu co vidíš.
A za tebou se vznáší ta jež to všechno snovala a
kolem ní hoří ohně. Zářivé barvy na křídlech
blednou a odhalují rozšklebenou lebku – není to
motýl jak jsi se domníval.
A před tebou je zase zrcadlo je neporušené a odráží
tvoji natvrdlou tvář.
Nikdo tě nemá rád. Usměj se čuráku.
10.2.2010
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Anketa
Shout Box
RSS kanál
Komentáře
tleskám
Tak tahle tvorba jde obvykle mimo mě a zanechává mou duši neposkvrněnou. Tentokrát jsem to přečetl a párkrát se i zastavil a dokonce nad tím zauvažoval. U třetího odstavce mám takový pocit, že spojka protože není nejvhodnější. Nevím. Nejvíc se mi líbí pasáž - A za tebou se vznáší... No a když jsem došel na konec, já se fakt v tom okamžiku usmíval jak jelito :-) díky
děkuji,
co se "protože" týče - tyhle "básně" vznikají co nejrychlejším hozením myšlenky na papír, je tam snaha o co největší automatizaci, takže vlastně všechna slova jsou ta nejvhodnější, i kdyby se později třeba nelíbila samotnému autorovi :)
"protože" je zde ovšem opravdu na místě, jde tam o vyjádření stavu příčiny a následku (v jasně daném básnickém obrazu; je ovšem zcela na čtenářově vůli, aby ten obraz odmítl :) )
Hezký
Zrovna tuhle jsem si říkal kdy nás potěšíš dalším zaamerikanismem a ono lup to... :) DejFe, jako všechny ostatní, i tenhle je bomba. Ty ostatní už jsem nějakou dobu nečetl, ale myslím že na téhle je jasná značka pozdějšího data. Dnes budu usínat spokojen :)
spam
...usínat spokojen se smrtihlavem.
Konečně zase DejF
A jeho doušek živé, ohnivé vody!!! Už jsem trpěl abstinenčními příznaky z nedostatku DejFových básní. Zachránil jsi mne!
Ale vážně, výborné, zase úplně jiné a přesto v suverénním stylu intelektuálního drsňáka :-)
:-))
Jak takové abstinenční příznaky z nedostatku mé poezie vypadají? :)
jinak tentokrát jsou čtenářské komentáře pro mě opravdu hodně zajímavou reflexí, po prvních dvou jsem zjistil, že jsem napsal úplně něco jiného, než jsem zamýšlel (pak jsem tam to něco jiného i sám objevil). a to je dobře. jedna z nejlepších věcí na konfrontaci díla se čtenáři je, kolik původně nezamýšlených interpretací objeví.
btw, když už jsme u těch intelektuálních drsňáků, jaký je tvůj verdikt k DejFově únorové pevnostní, mistře Otomare?
Tak ten konec jsem
Tak ten konec jsem nečekala, takže jsem se nechtíc zasmála. :) Přišlo mi to dobrý. Lehce se to četlo... vyvolávalo myšlenky... časem si to přečtu znovu, ať mám odstup :) třeba v tom najdu i něco jiného ;)
Otomar
má teď hodně práce, musí dopsat další kapitoly Modroočky!!!
DejFův drakobijce Jiří,
tak ten mi samozřejmě neunikl, toho jsem přečetl jako prvního, sotva jsem otevřel Pevnost. A hrůznější devítihlavou saň jsem ještě v žádném fantasy díle nepotkal! Brrrrr!!!! Je to věru vtipné, pobavil jsem se.
Re: Zdeněk: Modroočka už je dopsaná, teď mi chybí několik vrcholných kapitol Gidžicha!
Kdo neví, o čem je řeč, pro toho to asi musí působit jako tajný kód :-)))
PS: DejFe
Jak vypadají abstinenčí příznaky z nedostatku tvé poezie? Prázdný pohled, vyprahlé hrdlo, nefunkční mozek, zakrnělý intelekt, chabá představivost... Stačí jediná tvoje báseň a všechny zmíněné prvky se prudce aktivizují a mění ve svůj absolutní protiklad (nemluvě o několika dalších tělesných partiích výše nezmiňovaných) :-)
jéé :-)
za nejhrůznější devítihlavou saň děkuji, snažil jsem se ;) tahle povídka měla snad nejstrastiplnější cestu z těch co kdy mé povídky podnikly, aby se nakonec zjistilo, že ji čtenáři přijímají opravdu dobře. z toho plyne ponaučení, že nakladatelům, a zvláště porotcům literárních soutěží, se nesmí věřit :))
ad abstinenční příznaky: vyděsil jsi mě. budu muset začít produkovat svou poezii častěji, abych udržel v chodu mistra, jehož chceme ještě dlouho číst! ;)
Pěkná báseň
určitě patří k tvým nejlepším.