Pavel Renčín

Básník s
ohnivýma očima,
planoucím jazykem
a hořícími verši,
které chytnou
každou dívku
***
jeho osobité kouzlo
hoří v potulné duši,
a chytlavá témata
vzplanou v jednom
ohnivém gejzíru
**
perem píše ohnivé verše,
skládá ohnivé kameny,
síly má za pět

Hledám krásnou lesní vílu
s očima barvy tůně
(ach, ta vůně, jak krásně voní)
a s ústy, které mají chuť čerstvých borůvek
(taje lesa skrývají mnoho dobrůtek)
. . .
vynořila se jako duch
plachá kráska lesa
zvedla dlaň a já se
na okamžik dotkl jejích prstů
hřály jako slunce
. . .

Mami, já nechci k Ahmedovi,
křičí malý chlapec
a brečí,
bojí se pana doktora,
protože pan doktor Ahmed
je Turek a nezná
zdejší lékařské postupy,
je ze staré školy,
má černé jižanské
obočí a uhrančivé oči,
má v ordinaci
spoustu roztodivných
nástrojů a slabost,

Panáci v zelí
jsou strašidly
nočního venkova,
zaběhnutí psi,
úlovek pro
flintaře s dobrým okem,
zoraná políčka,
skrývají
bronzové poklady,
strýčkové
se svým příbuzenstvem
okopávají brambory,
a stařenky v
prostorných světnicích,
společně s ostatními

Ten muž
s blonďatým
účesem na ježka
byl nebezpečný zločinec
profesionální vrah
. . .
íránci ho nazývali
hrdlozeřem
nebo-li
Ra´k´šu´
. . .
bohové na Olympu
by ho nejspíše
s přetvářkou nazvali
Pán moří,
neboť se dokázal
změnit v nelítostného

Rozvětvené chodby
v katakombách
starých císařů
z dynastií
dávno mrtvých
***
jsou zde nápisy
v hebrejském jazyce
výjevy kastrace
mladých eunuchů
a lechtivé
fresky císařových
nevěstek
***
zde odpočívají
císařové
po boku svých
sluhů a služek

na víčkách sedí
těžké řasy
pro tebe tancuji
za osamělé časy

. . . . . . .

tancují i ony v objektivu
mé nesměle vážné tváře
ve světle lampiónů
do vybledlé záře

. . . . . .

vysychám žízní pouště
mračí se starci nad zlou dobou

Zvrásněná pokožka
prastarých skal,
orli budují hnízda
na jejich vrcholcích,
dole se otevírají
svraštělá ústa
starých a smutných
bezedných propastí,
oblíbená místa lidí,
kteří nevědí jak dál,
a naloží s životem
nerozvážně,
rozběhnou se
vstříc tvrdé smrti
***

Kouřil jsem dýmku míru
se starým indiánským kmenem
v jejich týpí z buvolí kůže
***
náčelník mi jako projev náklonnosti
nabídl, abych si potáhl z jeho dýmky
a řekl mu, co vidím
***
rozostřil se mi zrak
(že by neblahý účinek?)
***
viděl jsem, jak
stádo bílých lovců

Písně rytířů
nářek princezen
hřmotné rány beranidel
středověká rytmika
časů dávno zapomenutých
***
Opěvovaní hrdinové
s lvími srdci
a princezny
s rozechvělými
očními řasami
***
Králové s krakonošskými
vousy a dlouhou
řádkou šlechtických titulů