Pavel Renčín

Když se nyní mluví o tom uskutečnění Městských Válek, vzpomněl jsem si na jednu velmi krátkou povídku kterou jsem napsal zrhuba před rokem během pochmurné cesty na intr.

Osobní deník Aloise Kerndla, zápis první.    

"4. dubna, někdy večer

Osobní deník Aloise Kerndla, zápis druhý

Sepsáno kdysi dávno ve fromě "scénáře" (jak řekl přítel), zveřejněno svým způsobem proti své vůli. Co na to řeknete? Toť otázka moji milí...

---

Zaklepání na dveře. Vteřinu nic, pak vstoupí.

On: Ahoj.

Ona: Ahoj. (dech beroucí úsměv, rozšířené zorničky)

Teď jsem to dopsal a cítím že to chci někam hodit. Ještě mám smíšené pocity (i ohledně toho házení někam). Bude tam spousta chyb a asi ne všichni v tom něco uvidí, snad  to přežijete když to dočtete :)

P.S. byl jsem tak zmaten že jsem zapomněl označit zda jde o povídku, básničku či zprávu o opravě :)

tady onen text:

Před nějakou dobou tu na webu proběhla jistá diskuze o novém příběhu na pokračování, tentokrát od čtenářů. No, chvilku nám to trvalo, ale nakonec jsme zvládli začít. Máme prolog a prvních pár kapitol, každý z nás zatím napsal jednu. Společnými silami jsme s Havranem dali dohromady prolog, takže doufám že se bude líbit.

Alois Kerndl

 Některé hodiny matematiky mají tvůrčí účinky, ale nečekejte něco pěkného, jde spíš o takovou scénku. Doufám že překousnete i trošku té brutality a povíte co si myslíte.