Jsem prázdnej sobec
jsem onanista z předměstí
jsem špatnej konec
jsem tvoje neštěstí.
Jsem vřed vlastní viny
jsem v kufru mrtvola
ruce od špíny, těžký splíny,
jsem ten, koho žádná nechtěla.
Jsem tu, chci peníze, slávu
jsem tu - a jen pro sebe,
na depky ordinuju trávu,
nevěřím a půjdu do nebe.
---
Jsem příslušník většiny,
podvraťák ztracený v psím davu,
myšlenky rozpouštím na činy,
cizí bolí krk za mou hlavu.
---
Lžu všem, nejvíc sobě
a moje hraná upřímnost
přijde vhod týhle době
kdy není čas na slušnost.
---
Sběratel českého kubismu? Fillatelista.
---
Vždycky je čemu se smát.
Komentáře
při první sloce
se mi k tomu v hlavě rozezněla hudba ála Kryštof a už nepřestala :)
V jednom týdnu hned dvě skvělé básně
Opravdu dobrá, snad jen bych dodržel buď spisovnost nebo nespisovnost (prázdný sobec x těžký splíny atd.)
Lehký edit+poděkování+něco navíc
Byla provedena malá úprava. Děkuji za pochvalu Pavle i DejFe.
Krásná číslo: 3 roky a 33 týdnů :)
---
Jel jsem dneska tramvají,
a koukám, nikdo se tím netají-
voláme si s debily,
řveme na své mobily.
---
Šovinistova útěcha pro lidské samičky:
jsi šikovná, zvládneš to i bez myčky...
---
Chleba jsem večer pojedl,
po panem přijít má circenses;
důvěrný hovor jsem zapředl,
ale nic - zas menses...
..
Díky Pavlovým stránkám má člověk příležitost nejen číst jednotlivou tvorbu, ale i vidět nějaký ten autorův vývoj a takové ty vlny nálad. V určitém věku člověk objeví svět psaní, zjistí, že skládat slova a přenášet do nich sny je jako splynutí s vesmírem. Někdy mu to stačí a víc nehledá a časem z toho vyroste, někdy se posouvá dál a žačne opravdu psát, třeba šestákovou komerci nebo textíky jen pro sebe, nebo něco opravdu hodnotného a jde ještě výš ... a někdy to prostě nejde, ten okamžik zmizel, vesmír je zpátky na nebi a člověk ruku natahuje marně a není to jako dřív ... co pak? Deprese? Nostalgické vzpomínky, bylo to tenkrát krásné, má Múzo?
Zdeňku
Trochu se toho bojím, ale zase tak moc to neřeším. Smířil jsem se s tím, že si budu psát do šuplíčku a občas do něj nechám nahlédnout DejFa.
Deprese z toho, že už nepíšu jako rozdychtěný junák z gymplu na tramalu? Nevidím důvod.
Snažím se hodně číst, přemýšlet a uvažovat. Snažím se být chytřejší, rozumnější, zásadovější, prostě tak nějak lepší člověk.
Nemusím být dobrý písal, ale byl by fail, kdybych nebyl dobrý člověk. Asi tak.
(A opravdu toto není alibismus... naučil jsem se trošku přijímat život, jaký je.)
Chaot
to mi zní moudře.
:)
http://kostroun.blog.com/
oho!
ty si prostě ujíždíš na tom, že jsem tvůj oddaný fanoušek! ;) (a já jsem moc rád, že mám do toho zázračného šuplíku, který je chaotovou zvrhlou myslí, přístup!)