Pavel Renčín

Milí čtenáři,
přiznám, že vám nezávidím. Prvních pět postav jsem napsal tak, aby si vybral leckdo. Myslím, že tam chybí takový ten archetypální superhrdina. Jako základní výběr by to posloužilo... Ale teď? Vaše nové postavy mě příjemně překvapily. Zejména některé jsou perfektně propracovány. Nakonec jsem se rozhodl od každého autora nasadit jednu postavu, aby to bylo co nejspravedlivější. Jak jsem už napsal na počátku: nezávidím vám, výběr bude těžký :-)

Hlasování bude probíhat do neděle příštího týdne, kdy ho uzavřu. 

*******************************************************************************************

POSTAVA PRVNÍ: RUDOLF BRZDA, zedník, 48 let

Vnější popis:
Podsaditý muž v neskutečně špinavých montérkách s kšandami. Jeho válcovité lehce sýrové tělo halí sepraný nátělník. Přes chlupatá ramena má ledabyle přehozenou modrou pracovní bundu. U pasu mu visí přívěsek s klíči, na kterém se houpe otvírák na lahve. Klenuté břicho by Rita nemilosrdně kvalifikovala jako pivní mozol. V široké ploché tváři muže září dvě živé modré oči, nad ušima ustupují krátké hnědé vlasy pleši, která ovládla většinu hlavy.

Seznamte se:
„Menuju se Ruda Brzda, ale na stavbě mi řikaj Brzďák. Tohle tělo (poplácá se po břichu) už postavilo ňákejch pár baráků. Sakra, vždyť já makal i na tom zakroucenym tanečním domu u Vltavy. To je ňáká památka, ne?! ... Ty vole, já bych si dal kozla. Nebo dva. Kruci, trčim v týhle díře už ňákej pátek. Trčim tu a Sparta už určitě vyhrála s Teplicema, s Jabloncem, s Baníkem (zasní se). Jestli vodsud nevylezu do derby Sparta Slávie, tak si to někdo šeredně vodskáče. No fakt! Pudu přes mrtvoly!

Se ví, že mám koníčky. Fotbal, to už jsem řikal, kamarády a pívo, stejně jako každej... Ale mam i jeden takovej honosnej. Fotografuju tramvaje. Miluju to jejich zvonění a rachocení, vlastně je to můj dávnej sen, bejt tramvaják.

Jo, mam dva habány, už jsem to řikal? Jsou to takový hovada, ale super kluci. Jeden šel na eletrikáře a druhej študuje. Administratívu, nebo co. Já řikam, ať dělá, co ho baví, hlavně když nepude do politiky. Manželka dělala na mandlu, ale co ho zrušili, tak šije.
Když si chcem udělat hezkej večer, tak se vyvalíme na gauči, pustíme Nova, rozumíš, pohoda, ty brambůrky z reklamy, kafíčko, kozlíka. Trošku se nacamráme a život je krásnej. Když ještě dávaj fotbal...“

Co tato postava přinese?
Člověka z jiné společenské a kulturní vrstvy než zbytek postav, lehce absurdní situace, fotbalové, pivařské a mírně oplzlé názory – zkrátka „normální“ chlap :-)

*******************************************************************************************

POSTAVA DRUHÁ: TEODOR NOVAKIS, právník a dobrodruh, 30 let 

Vnější popis:
Muž se opírá ležérně o zeď, jednu nohu má mírně pokrčenou. Je oblečený padnoucím na míru šitém obleku, který ani ušpiněný nezapře prvotřídní hedvábí. Košile s výšivkou a rozhalenkou u krku skrývá slušně vypracované opálené tělo. Rukávy jsou rozevláté, jak v nich chybí manžetové knoflíky. Z kapsy saka ční kousek bílého kapesníku se zlatým monogramem TN. Spona na černém opasku na sobě nese znak porsche. Jako by někdo věnoval pozornost každému detailu. Tvář muže je pohledná, zarostlá strništěm. Kaštanové vlasy jsou husté a ležérně rozcuchané. Hnědé oči jsou hluboké a neklidné, jako by stále hodnotily a srovnávaly vše kolem. V pravém uchu má muž drobnou náušnici z bílého zlata s broušeným kamenem.

Seznamte se:
„Říkejte mi prosím Teo, je to lepší než Teodor. Kde jsem se tak hezky opálil? Část mé rodiny jsou Řekové, prý mám jejich temperament v krvi. Kráčím životem sám jako samotářský vlk, někdy se ale rád nechávám doprovázet přáteli. Ženy mám rád, moc hezky se s nimi povídá, ale jsou příliš intimní, rozumíte? Vím že se jim líbím, nezní to doufám domýšlivě, nemyslím to tak, jsem jenom upřímný. Když jdu ale s nějakou nakupovat, tak to přece neznamená, že s ní chci hned spát!

Nejsem hypochondr, myslím si jen, že by se o sebe lidi měli starat. Měli by svému tělu a vzhledu věnovat daleko víc pozornosti. Hlavně muži. Jde přece o nás, ne? Rozumíte? Vy sám se musíte znát nejlíp, to za vás nikdo jiný neudělá. Nesnáším, když někomu třeba lezou chlupy z nosu! Promiňte, nechal jsem se unést.

Mluvím několika jazyky, mám vystudovánu řeckou obchodní universitu a navíc práva v Praze. Studentská léta byla plná úžasných zážitků, ale... cenzurováno. Rozumíte? Jsem liška, takhle vás navnadím a pak řeknu: cenzurováno (hihňá se).

Jsem bohatý a nestydím se za to. Nějaké miliony jsem zdědil po dědečkovi, co podnikal s kočičím žrádlem. Nesnáším kočky, protože z nich kýchám. Mám na ně alergii. Také mám jachtu jménem Sladká bríza, miluji rychlá auta, ústřice a cestování... (zasní se) Snídaně na Queen‘s Walk u Temže, Silvestry v New Yorku a... Kde jsem to skončil? V kanále. (zvýší hlas) Pro mě luxus znamená něco jako vzduch, chápete? Tohle si někdo šeredně odskáče!“

Co tato postava přinese?
nová „orientace“ v příběhu, poměr ženských a mužských postav zůstává vyrovnán, Teo se pokusí dokázat, že gay v literatuře psané heterosexuálem nemusí být jen komickou postavou

*******************************************************************************************

POSTAVA TŘETÍ: MADAM LAURA, varietní umělkyně, ? let (nepodařilo se mi ji přesvědčit, aby prozradila svůj věk, ale hádám, že je přinejmenším o patnáct let starší než Rita)

Vnější popis:
Starší žena s rudě nabarvenými vlasy, které jí odrůstají a objevují se po nimi její vlastní šedivé. Tvář má strhanou, pod očima velké kruhy. Kolem zápěstí i krku má masivní zlaté řetízky. Jsou na mnoha místech ošoupané a prozrazují pozlacené stříbro. Žena má na sobě laciný model s odvážným výstřihem lemovaným flitry. Po vrásčité kůži levého prsu se plazí kamsi do podprsenky tělo vytetované kobry. Žena sedí na bobku v rohu místnosti a nepřítomně si prohlíží udřené ruce.

Seznamte se:
„Jmenuji se Laura. Odjakživa mi říkají Madam Laura. Je to mé umělecké jméno. To nejvzácnější, co mám. Dlouhá léta jsem vystupovala v cirkuse Andres jako vrhačka a žonglérka, v Humbertu jsem pár sezón jezdila s hadem, nevzpomínáte si? To číslo mělo kolosální úspěch. Lidé šíleli a házeli květiny. Z té doby mám tetování. Tehdy to byla výjimečná věc, ne jako dnes, kdy se nechá tetovat každá druhá ženská! Také jsem jednou žonglovala v Televarieté. Byl to obrovský úspěch, když si vzpomenu na ten potlesk... Dostala jsem tehdy od mistra Dvořáka kytici růží. To byl nějaký džentlmen.

Házím věci. Je to moje specialita. Hlavně nože, sekery a šipky. V devadesátých letech jsme do programu zařadili také hvězdice, protože to chtěla mládež, ale nebyla to má přirozenost. Jednou jsem asistentovi při vystoupení usekla prst, nerada na to vzpomínám. Ne, hvězdice nemají glanc.

Když člověk zestárne, tak do něj každý kopne. V jedné chvíli jste v záři světel a ve druhé zjistíte, že jste celý život obětovala prázdnému pozlátku. Nemám manžela, rodinu... Ale co to říkám?! To víte, že jsem byla šťastná. Cirkus byl můj život. Dá se říct, že jeden z mála, kde jsem nevystupovala, byl ten britský. Jak on se jen... Létající Montypytonský cirkus, nebo jak se to jmenovalo.

Nedávno jsem zjistila, že jsem na kočovný život stará, že mám dost celého světa a všech lidí. Zkusila jsem se zabít. Ano, povídáme si, takže to nevyšlo... Potom jsem se rozhodla vstoupit do kláštera. A to byl první krok k mé zkáze.“

Co tato postava přinese?
hrůzu do života Rity (aby jednou nedopadla stejně), pesimistickou a melancholickou postavu, která v tomto okamžiku nemá proč žít

*******************************************************************************************

POSTAVA ČTVRTÁ: ROBERT AJT, správce sítě, 21 let

Vnější popis:
Mladý muž sedí na posteli a něco si čmárá do blogu (chci říct bloku). Má tmavé kudrnaté vlasy a pihovatou tvář. Oči jsou zelené a neposedné. Kluk má na sobě žluté tričko s nápisem Error a obrázkem hořícího domu. Mladíkova postava je spíše rachitická, záda shrbená. Na první pohled působí dojmem, že musel být hyperaktivní, inteligentní a neskutečně otravné dítě, a že to nejspíš trvá dodnes. Jako amulet mu kolem krku visí stužka se čtyřgigovou flash pamětí Corsair.

Seznamte se:
„Haló, tady IT. Zkoušel jste to vypnout a znovu zapnout? Hehe. To je takovej vtípek. Jmenuju se Robert Ajt, ale kamarádi mi řikaj Robot nebo Ajťák. Robot je moje virtuální osobnost na Hofylandu. Ajťák jsem na Nyxu. Máma mi říká E.T.

Mám několik zásad, podle kterých se v životě řídím: za prvé - s lamama a flejmařema se nebavim, na to fakt nemám čas. Za druhé - často sejvuju, nikdy jsem nelitoval. Za třetí - YouTube je lepší než všechny televize a za čtvrté - lištu Windows si rovnam vždycky nahoru, protože je to logický. Ovládání téměř všech programů je přece nahoře, ne?

Jinak dělám správce sítě na jednom městském úřadě. Je to super, jsou přímo na páteřní síti a s jejich připojením sosám o sto péro. Mam tam parťáka Merkuryho, teda on se jmenuje Venca, ale na síti se loguje jako Merkury. Střídáme se – on paří on-linovky a já makám, v poledne se vyměníme. Zatím to prochází...

Jestli mám nějaký koníčky? Identifikace hoaxů, to je taková věc pro veřejné blaho. Jo a nemám rád, když si lidi dělají furt prdel z Windows. Už je to trapný. Tyhle stejný vtipy si lidi řikali už před deseti lety a Windows? Pořád běží. Neběží. Běží. Hehe. Co mam rád? Holky na internetu, on-linovky, lan parties, Flash a objektově orientované programovací jazyky.

Moje vize budoucnosti? Vizualizace internetu, video, obrázky, kdo nebude mít stránku, jako by nebyl. Jaký znám největší mýtus? Asi web 2.0. Hehe.
Jestli něco nesnáším, tak to jsou uživatelé, pavouci, pomalý připojení a když mám holku osobně pozvat na rande.“

Co tato postava přinese?
inteligentního mimoně. Vtipné absurdní situace. Konflikt techniky a mystiky. Programátorskou a internetovou hantýrku.

******************************************************************************************* 

POSTAVA PÁTÁ: SPECIÁLNÍ POSTAVA
SEDMTŘI, uprchlý trestanec po smrti, 35 let

Vnější popis: dříve známý, nyní neznámý 

Seznamte se: Úúúúúáááááh! Orghhchrrr! (s proříznutým hrdlem se mluví těžko)

Co tato postava přinese? více temnoty, pár nechutných, brutálních scén, člověka, který byl špatný i za života...

Poznámka autora: Říká se, že někdy je lepší nechat mrtvé odejít...

*******************************************************************************************

ROTANOVA POSTAVA: PERE KORBEL, starosta, věk 58 let.

Vnější popis:
Sedí na pohovce a zhluboka oddechuje. Na jeho plešce mu vyrážejí kapky potu, které občas utře špinavým kapesníkem. Na sobě má tmavomodrý oblek, nevalné kvality. Bílou košili propocenou do posledního vlákénka a proužkovanou kravatu notně povolenou. Vedle něj leží malá kožená aktovka a jedna
bota, "Druhou bohužel nemám. Někam se ztratila". Výška tak 175cm ale v pase to kvalitně dohání.

Seznamte se:
Jsem starosta jednoho Města středočeského kraje, už tam starostuji čtvrté volební období. Lidé mě zkrátka milují. Nevávidím ty, kteří nám hází klacky pod nohy a neustále lamentují nad tím, že kdyby to dělali oni bylo by to dvakrát rychleji a pětkrát levnější. Jestli je tohle nějaký druh reality show tak si to tady někdo hodně šeredně odskáče. Jsem nestraník, ale asi do toho už praštím a dám se k Socanům a nebo se na to vykašlu úplně a půjdu do důchodu.

Co tato postava přinese?
Jistě to nebude tak bezúhonná postava, jak o sobě hovoří. Za jeho negativní Lustrační osvědčení bych ruku do ohně nedal a za to, že ho lidé milují také ne. Je pravda, že asi nebude žádnou velikou pomocí pro družinu, ale spíš taková koule u nohy, ale je to postava ze života a s Kořínkem a jeho komunisty bychom se mohli hodně pobavit "ne že bychom se již nyní dostatečně nebavili". Jeho aktovka, by také mohla přinést nejedno překvapení.

*******************************************************************************************

EXIHO POSTAVA: TOM SLÍVA, vyhazovač, 25 let

Vnější popis:
Vysoký svalnatý chlápek s rozpuštěnými tmavými vlasy, které mu sahají do půli zad, sedí na zemi, pohled upřený kamsi do dáli, nohou podupává v rytmu nějaké písničky. Na sobě má černé seprané tričko s jakousi zombií a nápisem Iron Maiden. Na řetízku kolem krku se mu pohupuje obrácený kříž a zápěstí mu zdobí náramek z pyramid. Každou chvíli se podrbe mezi nohama, potrhané džíny mu jsou evidentně těsné.

Seznamte se:
(pobrukuje si) "Skrývá je svoje rohy, dál káže Apage Satanas"..."no jo, jen co každej uvidí metaláka, hned si říká jakej to musí bejt feťák a lůzr. Víte beztak prd a mě je to jedno. Blbý je, že když se odtud co nejdřív nedostanu a nezaplatim alimenty, tak zas budu mít trable se soudy! No co, já bych si jí i s tim prckem klidně vzal, jenže to bych musel bejt ňákej navoněnej frája, abych se líbil papínkovi. I když vdávat dceru v šestnácti...
Kvůli děcku jsem musel jít z ČVUT už po prvním semestru, ale jinak mám práci dobrou, dobře placenou. Kámoš má stavební firmu a to byste nevěřili, kolik se dneska staví baráků. Ještě občas dělám vyhazovače v jednom rockovým klubu, je to pohoda, poslouchat super songy a ještě k tomu dostat prachy.
Hele ale jako co mě štve nejvíc jo, chtěl jsem jet na koncert Nigthwish, a jako jestli tomu, kdo tomhe spískal, neurazim palici, tak budu fakt zlej!"

Co postava přinese?
Nějaké svaly budou časem určitě potřeba a i když to není taková korba jako 73, umí ránu rozdat i dostat. Občas impulzivní, ale jinak celkem pohodář.

*******************************************************************************************

OTOMAROVA POSTAVA: VILDA FRÝBORT, policista, kolem třiceti let

Vnější popis:
Mezi dveřmi stojí chlapík poměrně malého vzrůstu, spíše se sklonem k zaoblenosti, ale zdá se, že pod jeho policejní blůzou se napínají docela slušně vypracované svaly. Má na sobě policejní uniformu se služebním odznakem (pravda, dost nepředpisově uválenou a ublácenou) na hlavě příslušnou čepici. U pasu mu nějakým nedopatřením zbyla kovová pouta; pendrek mu sebrali a po pistoli mu zbylo jen pouzdro. Tváří se víc než naštvaně.

Seznamte se:
Já jsem prostě Vilda a už sloužím nějakej pátek u policie, i když pořád čekám marně na povýšení. A neušklíbejte se, že jsem malej, to se by se vám setsakra nemuselo vyplatit! Už jako kluk na základce jsem s tím měl problémy, spolužáci na mě pokřikovali Pinďo a Prcku, a upozorňuju, že na tyhle přezdívky jsem přímo alergickej! Abych to nějak kompenzoval, tak jsem hodně cvičil s činkama, posiloval, běhal a dal jsem se do kroužku bojovejch umění, mám doma dokonce pár pohárů ze sportovních soutěží. Možná, že i proto se mi tak zalíbila práce u policie; člověk má respekt a připadá si důležitej. A já jsem fakt dobrej policajt, tvrdej a neúplatnej - i když, a to mě nejvíc žere, zrovna kvůli tomu si na mě můj nadřízenej zased. Jó, mohl bych vám povídat o různejch křivárnách, jak třeba někoho dva měsíce honíme a soudce ho obratem propustí na svobodu nebo jak někoho musíme nechat utéct do ciziny, protože je to podplacený. Už jsem dokonce uvažoval, že dám výpověď a půjdu k nějaký soukromý ochrance. Teď zrovna honíme jednoho uprchlýho trestance, přezdívají mu Sedmtři, dostal jsem echo od jednoho chlápka, co má dost podezřelou hernu a tak s námi kouká bejt zadobře, ten mi řekl, abysme se trochu poohlídli v pražskejch kanálech, že se tu dějou moc divný věci. Nechtěl jsem s tím hned za šéfem, rozumíte jistě proč, tak že si to napřed sám trochu omrknu. Vlez jsem do štoly, ale daleko jsem se nedostal. Byla to nejspíš past, nějakej omamnej plyn nebo co, prostě netuším, jak jsem se dostal do týhle místnosti.

Co tato postava přinese?
Bude se snažit rozlousknout "tenhle zapeklitý případ", odhalit a zatknout viníka, což ovšem bude značně omezeno jeho dogmatismem a naivní představou o spravedlnosti a zákonu, takže časem mu bude podezřelý i leckdo z členů družiny (otázka je, jestli oprávněně nebo ne). Také je to slušný rváč (ovládá asijská bojová umění) a vynikající střelec (pokud by se dostal ke střelné zbrani).

*******************************************************************************************

ZDENKOVA POSTAVA: VOJTA GÁBOR, věk 40-50 let

Vnější popis:
Je Cikán, menší postavy, pořádná ramena, knír jako husar. Potkat ho lze v montérkách, (v létě bez košile), nebo vymydleného s bílou košilí v černém obleku.

Seznamte se:
Dělává kopáče u stavební firmy, má dobré jméno a dohodí další lidi, když je potřeba. Práci bere vážně, lidé, co doporučil, si musí udělat své, "ať bílí vidí, že Cikáni umí pracovat". Když se flákají doma, osobně je přivleče.
Na dně duše má možná strach - že selže ve chvíli, kdy to bylo důležité. Nemá vzdělání, ví, že myslí pomalu a bojí se, že se jednou bude muset rozhodovat a zvolí špatně, jako hloupý kopáč.
Ženu nemá. Moc tyhle věci neumí (navíc by musel potkat princeznu, aby se duše rytíře mohla zamilovat).
O komunistech a fašistech toho ví málo - o fašistech to, že se jeho táta za války schovával v lese s nějakými Rusy. Ke komunistům se chvíli chtěl přidat. Mluvilo mu z duše, co říkali - glorifikace práce, že kdo pracuje, zaslouží úctu, bílý nebo Cikán. Pak to ale bylo "nějaký divný", tak to neudělal.
A co by tak o sobě řekl sám ... Moc toho nenamluví, navíc se trochu stydí za přízvuk. Možná by si vzpomněl, že "že bylo nádhera, jak jsme v tom Nagánu vyhráli a zpívali tam naši hymnu a taky v Praze." Dopřál si pivo a bylo mu tenkrát hezky...
Jinak, Prahu moc nezná, jen párkrát tam dělal.

Co tato postava přinese?
Nevím, jestli by přinesl něco originálního, musel by zůstat "živý". Vymyšlené překážky by u něho hnaly nadoraz potřebu "nespadnout", možná by ze sebe něco dostal.
A já k tomu dodám, že tato postava přináší poctivého, zemitého člověka, který má sice hrubší obal, ale uvnitř se skrývá rytířské a dobré srdce. Doufám, že jsem to ze Zdenkova popisu dobře pochopil.

To je vše. Přeji šťastnou ruku.