Pavel Renčín

HYMNA LABYRINTU je vlastně takový "prolog" či "předehra". Další písně si představuji tak, že do určité míry sledují Pavlovu dějovou linii, ale otvírají spíše průhledy do nitra jednotlivých postav či navozují situace.

HYMNA LABYRINTU

Jen voda teče
dolů do kanálů
a kdopak na ulici tuší
že tohle město má
špinavou duši
černou a hnusnou
duši...

Sbor skřeků: Herraus nichts Mauss
schönner mein Haus

Sedmtři (chrčí): Eueueuehhehehh

Zasmrádlej labyrint
popadne tvou duši
a už ji nikdy nepustí
marně řveš, když tě
držej Hluší
kéž jim sám Ďábel
odpustí

Slíva: (řve) Apage satanas!

Bahno se valí
bublá a stoupá
ze dna pekelnejch
propustí!
Chceš se mu postavit
u Brány Času
i když tě tvý město opustí?

Sbor skřeků: Herraus nichts Mauss
schönner mein Haus

Sedmtři: Euhchrheuchrechreééé

Slíva: Apage satanas!

Valentýna: I love you!

Zdenal: (recituje do rytmu) Ilasa dial pereta! Ladona dax ila od toatare! Zodacare od Zopame ranu! Zodoreje, lape zodiredo Noco Mada, hoathahe Saitan! (Poznámka: to je zaříkáváné ďábla v originální henochiánštině!)

Kořínek: Jdi ve stopě lva! Jdi ve stopě lva!

Rita: Exprééés, kurýr na smrt!

Delapanza: Auroro pal!!!

Sedmtři: Auhuachrechrehííí

Slíva: Apage satanas!

Valentýna: I love you!

Sbor skřeků: Heraus nicht Mauss
schönner mein Haus...
Herraus nicht Mauss
schönner mein Haus...

(Slogany se opakují, všechny hlasy se překrývají a vrství do monumentální fugy a gradují v závěrečném forte)

Následuje neutuchající potlesk netopýřích křídel a krysích tlapek.